( z Hradecka )
Lepší je ta rejdovačka,
nežli je ten rejdovák,
má panenka má hubičku
jako cukr, jako mák.
( z Berounska )
Zahrajte mi rejdovačku,
rejdováka nechci,
protože ho tancovali
usmolení ševci.
( z Berounska )
MIDI
Leť, můj posličku, jako pták
l potěšení mému,
pozdravuj ho nastokrát,
a dej vědět jemu,
a dej vědět jemu.
Že ho věrně miluju,
ve svém srdci nosím,
aby přišel večer k nám,
že ho pěkně prosím.
( z Prácheňska )
Letěla husička,
letěla z vysoka,
nemohla přeletět,
padla do potoka.
Padla do potoka,
vodičku vypila,
aby ji šenkýri
nelili do piva.
Nelili do piva,
raději do kořalky,
že se ní mývají
ty zdejší panenky.
( z Budějovicka )
Letěla husička,
letěla přes pole,
tam kde bejvávalo,
potěšení mého.
Letěla husička,
už víc nepoletí,
škoda je tě, děvče,
že tě nesmím míti.
Když jsem k vám chodíval
do vaší dědiny,
míval jsem klobouček
plnej rozmarýny.
Nýčko k vám nechodím,
už chodí tam jinej,
jen na mě, má milá,
více nespomínej.
( z Chrudimska )
Husaři, husaři !
pěkné koně máte,
já s vámi pojedu,
kterého mi dáte ?
Buď toho bílého,
neb toho vraného,
já s vámi pojedu
do pole širého.
Do pole širého,
na studenou rosu,
ještě se podívám
na skutečskou chasu.
Ty skutečtí chlapci
jsou švarní junáci,
jen škoda, přeškoda,
že jsou z nich vojáci.
( z Prácheňska )
Letěla husička,
letěla z vysoka,
nemohla přeletět,
spadla do potoka.
Učte se, panenky,
učte se rejdovat,
budou vás mládenci,
budou vás milovat.
Fiala : Česká beseda 14
Ach, Bože, rozbože,
jaké mám trápení,
měla jsem milého,
přišel mi k zmaření,
Tra-la-la ...
Měla jsem milého,
byl z naší vesnice,
vlez za mnou na půdu,
snědly ho slepice,
Tra-la-la ...
( z Berounska )
Líto je mně, má matičko,
líto je mně, líto vás,
že jste vy mě těžko vychovaly,
a já musím pryč od vás !
Děkuju vám, má matičko,
děkuju vám nastokrát,
za to vaše těžké vychování
děkuju vám nastokrát !
( z Berounska )
Loučení, loučení,
což je to těžká věc,
když se musí rozloučiti,
když se musí rozloučiti
s panenkou mládenec.
Když jsme se loučili,
obá jsme plakali,
obá jsme si bílým šátkem,
obá jsme si bílým šátkem,
oči utírali.
Když jsme se loučili,
pod zeleným dubem,
vždycky jsem ti říkávala,
že ta naše láska není stálá,
že svoji nebudem.
Až já půjdu lesem,
budu plakat hlasem;
dám si klobouček na stranu,
na panenku zapomenu
a budu zas vesel.
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Louka široká, tráva zelená,
hou-ha hou tráva zelená.
Pásla má milá, pásla jelena,
hou-ha hou pásla jelena.
Nebyl to jelen, byla to laně,
hou-ha hou byla to laně.
Počkej, má milá, tři léta na mě,
hou-ha hou tři léta na mě.
Tři léta čekat, ještě se nevdat,
hou-ha hou ještě se nevdat.
Mohla bych sobě žalost odchovat,
hou-ha hou žalost odchovat.
Źalost, odchovat, radost pochovat,
hou-ha hou radost pochovat.
Potom do smrti toho litovat,
hou-ha hou toho litovat.