( z Berounska )
Na Bílý hoře sedláček voře,
má hezkou dceru, dej mi ji, Bože !
hej, župy, župy, dej mi ji, Bože !
hej, župy, župy, žup !
Kdybych ji dostal, což bych si vejskal :
tři sta tolarů bych s ní vyzejskal !
hej, župy, župy, dej mi ji, Bože !
hej, župy, župy, žup !
Hezká ženuška, tři sta tolarů :
dal bych ji vozit v krytým kočáru ;
hej, župy, župy, dej mi ji, Bože !
hej, župy, župy, žup !
Lokaje napřed, lokaje za ní;
dal bych ji říkat urozená paní !
hej, župy, župy, urozená paní !
hej, župy, župy, žup !
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Na našem dvoře je pěkná růžička,
na našem dvoře je pěkná růže.
Jak je ta růžička, tak je má dívčička,
na mě se dívá, jen se usmívá.
Na našem dvoře je pěkný doubeček,
na našem dvoře je pěkný doubek.
Jak je ten doubeček, tak je můj holeček,
na mě se dívá, jen usmívá.
( z Chodska )
Na rozloučení, mý potěšení,
postavím pod okny máj,
haby věděli falešný lidi,
že sem já chodíval k vám.
Panckej pacholku, puč mi pistolku,
já si dám jednu ranku,
haby veděli, falešný lidi,
že sem měl ve vsi holku.
Ptáček neseje, zpívá vesele,
má milá nevdávej se !
Esli ty se vdáš, na mě nepočkáš,
huvidíš, vošidíš se !
( z Blat )
MIDI
Na řečickym rynku kamen na kamínku,
zkázal mně můj milej o jednu hubinku.
Já mu jí nepošlu, ani mu jí nedám,
on si bude myslet, že se na něj hněvám.
( z jižních Čech )
MIDI
Na tej záblatském hrázi
duby se zelenají,
pověz mi, má zlatá Marjánko,
proč jsme se rozhněvali ?
Dyž sme se rozhněvali,
hněvejme my se pořád,
pozdraveníčko si můžem dát,
hněvat se můžem pořád.
( z Klatovska )
MIDI
Na to mostě, na kameně.
přivázala žena muže, přivázala žena muže,
na řemeně.
Milá ženo, pusť měz něho,
nebudu ti nadávati, nebudu ti nadávati,
psí plemeno.
( z Chodska )
Na tom našem houvárečku
síkla sem jeteličku;
síkla sem jí,síkla sem jí,
síkla sem jí při měsíčku.
Zasíkla sem jednou, dvakrát,
slyším za sebou člapat.
Vohlídnu se, hdo tu stojí,
moje zlatý potěšení.
Proč, má milá, s tou kosičkou
proč s ní tak prudce házíš ?
snad ty naší věrnou lásku,
lásku věrnou zrušit míníš ?
Já nemíním, hale muším,
náši mně to zabraňujů,
že sem pro tebe chudý děvče,
že se pro tebe nešikuju.
( z Dobrovic )
MIDI
Na tom našem poli dvě růžičky stojí,
ještě tam daleko, už mi jedna voní,
ještě tam daleko, už mi jedna voní.
Jedna už mi voní a druhá rozkvete,
že musíš, můj milej daleko do světa,
že musíš, můj milej daleko do světa.
Daleko do světal, za ty modrý hory,
což mně ach, můj milej, pro tě srdce bolí,
což mně ach, můj milej, pro tě srdce bolí.
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Na tom našem roubeníčku,
na tom našem roubení,
otočil se třikrát husar,
otočil se na koni.
Otočil se na koníčku,
na koníčku sedlaném,
nemysli si, má panenko
že se spolu dostanem !
( z Chodska )
Na tý louce zelený,
pasou se tam jeleni,
pase je tam mysliveček,
v kamizolce zelený.
Počkej na mě, má milá,
zastřelím ti jelena,
aby se ti zalíbila,
kamizolka zelená.
Počkej na mě, mé srdce,
zastřelím ti zajíce,
aby se ti zalíbila,
myslivecká čepice.
( z Chrudimska )
MIDI
Na zeleném doubku dva holoubky hrají,
lidi jim závidí, lidi jim závidí, že se rádi mají
Lidi, dobří lidi ! nezáviďte toho :
vždyť je to hezká věc, vždyť je to hezká věc, když kdo rád má koho
Milovali jsme se, jako holubičky;
rozloučili jsme se, rozloučili jsme se, jako vlaštovičky
( z Chodska )
Nad Nevolici malá zahrádka,
rostů tám v ní tři růže :
jedna červená,
druhá je bílá,
třetí kjete modře.
Hdyby mně bulo možná hutrhnůt
z tuztý růži jeren kjet,
vopustila bych šecky přátele,
pro chlapse celyj sjet !
Ach, nejni možná, možná nebure,
ha já sem vopuštěná,
šudýš, kam puru, naříkat buru,
že sem zavržená.
( z Rtyně u Úpice )
Náchodský zámeček vršku kulatého,
a už mně, má milá, vezou, vezou z něho.
Vezou, vezou, vezou na vraném koníčku,
pojď, podej, má milá, pojď, podej ručičku !
Ručičku podala, do pláče se dala :
Kéž jsem tě, můj milej, byla nepoznala !
( z Chodska )
Naši mně na vojnu dávají,
že nechci pole vorat ;
jak pak mám pole vorat,
dyž roste samej bodlák !
Naši mně na vojnu dávají,
že nechci pole vláčet ;
jak pak mám pole vláčet,
dyž roste samej ptáček !
Naši mně na vojnu dávají,
že nechci hospodařit ;
jak pak mám hospodařit,
dyž se mně nechce dařit !
( z Budějovicka )
Náš táta mě pořád nutí :
Franto, žeň se !
a já nemám žádné chuti,
mně se nechce.
A tátovi lehce bylo,
vzal si mámu ;
a já si mám vzíti jinou,
cizí pannu.
( z Chodska )
Navrajt mji, muj mjilyj
Hondzíčku rozmjilyj,
šecky ty hubičky,
co sem dála !
Já si je dám sepsát :
sedmašedesát !
Nejni mji je možná
navracůvát !
V tom klenckým sádečku
travjička zelená,
v tom klenckým sádečku
tráva roste.
Žne ji tam dívčička,
je eště maličká,
šak já na ni počkám,
haž vyroste.
Ja pak bych nečekál,
hdyž je to mámjilá,
Jáa pa bych nečekál,
hdyž je moje ?
Je to má Hančička,
přemilá dívčička,
haž vona doroste,
hned má bure !
( z Prácheňska )
MIDI
Neber si děvečku, která je stará,
ať tobě neleze brzo za kamna.
Za kamna vleze, s kamen nemůže,
až doma nebudeš, kdo jí pomůže.
( z Čech )
MIDI
Nebudu k vám chodívávat.
nechcete mě otvírávat.
Ani oken, ani vrat,
nechcete mě otvírat.
Nebudu k vám chodívávat.
Nebudu se v noci toulat,
budu si radši namlouvat.
Hezký děvče černooký,
co má podepřený boky.
Nebudu se v noci toulat.
Nebudu se pannen prosit,
budu radši šavli nosit.
Šavli novou vocelovou,
od královny darovanou,
nebudu se pannen prosit.
( z Berounska )
MIDI
Nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla's mně otvírávat;
nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla's mně otevřít;
ani vrátek, ani dvířek,
dávala's je na řetízek
nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla's mně otevřít.
( z Klatovska )
Nechoď tam, poď radš k nám,
já jsem holka onačejší;
poď radč k nám, nechoď k ní,
já jsem holka vonačí :
jest-li vona bohatější,
já jsem za to upřímnější,
nechoď k ní, poď radš k nám,
já tě ráda uhlídám.
( z Chodska )
Nechoj, má milá, do lesa,
padá jedová rosa !
Třejíčky máš starý,
celý rozčlapaný,
mušela bys jít bosa.
Hdo ste mú mjilú viděli,
hdyž šla ze Svatý Hory ?
Na kopečku stála,
chlapsom povídála,
že jí bolejí nohy.
Huž sem tři lúky posekál,
eště kosu nebrúsil !
Holka přiskočíla,
kosu nabrúsíla,
já sem se jí neprosil.
( z Bydžovska )
Nejsi, nejsi, jak si se dělala,
nejsi, nejsi, jak se děláš :
falešné srdce máš, darmo to zapíráš,
nejsi, nejsi, jak se děláš.
Nedbám, nedbám, že mně nemiluješ,
nedbám, nedbám, že mně nechceš;
takových chasníků na každém hřebíku,
jako, jako, jako ty jseš.
( z Veselí nad Lužnicí )
Nemyslete, mý rodiče,
že já se vám toulám.
Já si hledám potěšení,
kterého tu nemám.
Já ho nemám, ty ho nemáš,
nemáme ho oba,
dáme my se, má panenko,
dáme my se oddat.
( z Čech)
Neříkej, má panenko, neříkej nic.
Že sme spolu mluvili, neříkej nic.
Že jsme spolu vstávali, dobrou noc si dávali.
Neříkej, má panenko neříkej nic.
Neříkej, má panenko, neříkej nic.
Že sme spolu mluvili, neříkej nic.
Že jsme spolu vstávali, hubičky si dávali.
Neříkej, má panenko neříkej nic.
( z Budějovicka )
Nes mě, koníčku nes,
přes ten, zelenej les;
dones mě do chlíva,
kde má milá líhá,
dostaneš tam oves.
Těš se, má milá těš,
byl jsem na pouti dnes,
koupil jsem ti pouti,
ta pouť tě zarmoutí,
že mě nedostaneš.
Ta pouť kupovaná,
ta nebdivá stálá;
ta bude stálejší,
moje znejmilejší,
štolou zavázaná.
( z Plzeňska, Chrudimska )
PDF
MIDI
Nestůjte, mládenci, pod okny,
poďte radši do světnice :
jestli vás nožičky bolejí,
sedněte na židlice.
My jsme k vám nepřišli posedět,
my jsme se přišli poptat :
vy máte tři hezká děvčata,
můžem-li jednu dostat ?
Neber si, Jeníčku takovou,
která je tuze pyšná :
ona by snad ani za tebou
ze dveří ven nevyšla.
Neber si, Jeníčku, takovou,
která je zamračená :
ona by se na tě mračila
od rána dovečera.
( z Bechyně )
Nešťastný šafáruv dvoreček,
nešťastný šafáruv dvůr !
Když jsem jel okolo,
srdce mě bolelo,
zařehtal můj vraný kůň.
Můj vraný koníčku, neřejtej,
objedem třikrát kolem.
Jestli je upřímná
Nanynka rozmilá,
vyjde k nám ze dvora ven.
Třikrát jsem dokola obejel,
kůň se na vrata spíná !
Copak to nového
od děvčete mého,
že ona neotvírá ?
I když mě, má milá, zanecháš,
přece jsem na světě rád.
Může mně Pán Bůh dát,
že budu milovat
děvče jak karafiát !
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Neťukej a neťukej,
naši ještě neležejí,
neťukej a neťukej,
náš táta je divokej.
Máme malou lepenici,
je to slyšet do sednici,
neťukej a neťukej,
náš táta je divokej.
Neklepej a neťukej,
naši ještě neležejí,
neklepej a neťukej,
náši ještě nespěji.
Až ti naši budou spáti,
potom můžeš zaklepati
na okno a na dveře,
Andulka ti otevře.
( z Táborska )
Nevdávej se, má panenko,
až ti bude sto let :
až ti zuby vypadají,
nebudou tebe bolet.
( z Berounska )
Sila vičku na vršíčku,
on ji vzešel oves :
jen ty mi ho, můj holečku,
do stodoly dovez !
( z Blat )
Nevěř, holka, chlapci nevěř,
na řečici vodu neměř,
voda ti vyteče,
chlapec ti uteče,
bude lásky konec.
Na tom bošileckym mostku
hrály tam dvě panny kostku,
hrály, hrály, hrály,
až se obehrály,
shodily se z mostku.
( z Berounska )
Nevybírej, nepřebírej,
abys nepřebrala,
abys potom nedostala,
co bys ty nerada.
Hrabě pro tebe nepřijede,
ani pán od stavu,
nemysli si tak vysoko,
tu ti dávám radu.
Jestli myslíš na boháče,
ebo na šviháka,
neprovdáš se naposledy
ani za dudáka.
( z Chodska)
MIDI
Někdo šel, někdo šel, někdo běžel,
někdo mně s mou milou včera ležel.
To nebyl než šelma kováříček,
von mně jí připravil vo věneček.
( z Klatovska )
Nic mě tu netěší
jen ta panská zahrada,
po který jsem chodil,
svou panenku vodil,
žalostně plakala.
Co pláčeš, naříkáš,
když mě tu ještě máš ?
Teprv budeš plakat
a smutně naříkat,
až mě neuhlídáš.