( ze Švihova )
Sedíla hu našich vrat
červená jak karafiát :
hlete, holka, hlete,
vy krásu tratíte,
že sama nejdete spát.
( z Prácheňska )
To není pravda žádná,
já spávám vždycky sama,
v tej naší komoře,
tam žádnej nemůže
než naše panímáma.
( z Chodska )
Sedláci, pjijů, pjijů, pjijů,
kovarnu ( pastoušku ) nepřikryjú;
kovářka ( pastyjřka ) tam plače,
že pryj na ni teče
dírů, dírů, velků ( myjší ) dírů.
Sedláci pjili, pjili, pjili,
kovarnu ( pastoušku ) dnes přikryjli;
kovářka ( pastyjřka ) neplače,
na ni huž neteče
dírů, dírů, velků ( myjší ) dírů.
( z Čech )
MIDI
Sedláček rozsívá, ptáček za ním sbírá,
sej sedláčku hodně hustě, ať za tebou pěkně roste,
pšeniška zelená.
Sedláček sklizuje, ptáček se raduje,
že bude mít vyživění, že bude mít vyživení,
v té plně stodole.
Sedláček vymlátil, ptáček se zarmoutil,
že nebude ve stodole, že nebude ve stodole,
čím by se obživil.
( z Klatovska )
Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák,
sedlák, sedlák, sedlák,
velkej je pán :
von má pas na břiše
a na svým kožiše
tuli-tuli-tuli-
tu-tulipán.
Koukej, koukej, koukej,
jak je seldák hloupej,
koukej, koukej, koukej,
jak je hloupej :
von jede na pole,
má hodinky dvoje;
koukej, koukej, koukej,
jak je hloupej !
( z Hradecka )
Sil jsem proso na souvrati,
nebudu ho žíti;
miloval jsem krásné děvče,
nebudu ho míti.
Síti, nesíti,
milovati, nevzíti;
sil jsem, nežal jsem,
miloval jsem, nevzal jsem.
( z Chodska )
Skládala věneček na sto, na stole,
bulo tám to její pacho, pachole.
Pachole sklákalo, vejská, vejskálo,
ha to mý srdíčko plaká, plakálo.
Zavolá na svýho Hondzu, Hondzíčka,
haby jí nasekál dříví, dřívíčka.
Vzel von tě sekyru žele, železnů,
vysekál kolíbku zele, zelenů.
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Sklepej mně kováři, tu radličku,
já musím jet orat kameničku.
Všichni už orali, jedou domů,
já ještě neoral nepojedu.
Eště sem neoral tu cestičku,
po kerej sem chodil pro mou dívčku.
Červená suknička lemovaná,
ta mně mé srdéčko těšívala.
Těšila, těšila, těšit bude
mé srdce ubohé, zarmoucené.
Těšila, těšila, těšit bude
mé srdce ubohé, zarmoucené.
( Táborska )
MIDI
Slunéčko zachází za hory, za hory,
pasáci pečou brambory,
pasáci pečou brambory.
Slunéčko zachází za kostel, za kostel,
pasáci lezou na postel,
pasáci lezou na postel.
( z Budějovicka )
MIDI
Sluníčko za hory zachází;
pusťte nás z roboty, rychtáři!
pusťte nás, ach, prosím vás:
však mi vám přijdeme zejtra zas.
( z Rtyně u Úpice)
Slyšel jsem hradecký hodiny bít,
přišla mně novina, že mám zemřít.
A já neumírám, já se trápím,
pro mou nejmilejší krásu tratím.
Co paks uďál tak mnoho, Jeníčku,
že pro tebe stavěj šibeničku ?
Ta šibenička z měkkého dřeva,
nebylo ti toho, synku, třeba.
Dyť jsem neudělal nic tak zlého,
chodíval jsem těšit srdce mého.
Těšíval jsem, ale už nebudu,
jak pak na tě, holka, zapomenu ?
( z Budějovicka )
Slyšel jsem, viděl jsem koníčky řejchtati,
slyšel jsem, viděl jsem, koně řejchtat :
Koníčky řejchtati, mou milou plakati,
že budem do pole mašírovat.
Stejný nápěv :
Až tady pojedu, já se nvohlídnu,
já tu potěšení více nemám :
Potěšení moje šavlička do boje
na tebe, má milá, zapomínám !
Na koníčka sedám, ještě se vohlídám,
koho jsem rozhněval, že to ho žádám :
Prosím vás, kdo tu jste, nýčko mi vodpusťte,
snad vás už nikdy víc neuhlídám.
( z Hlinecka )
MIDI
Spadla mně šavlička
z vraného koníčka,
poď mně jí, milá, podat,
já musím mašírovat.
Jak mně jí podala,
do pláče se dala,
tuhle máš můj Pepíčku,
tuhle máš svou šavličku.
Počkej jen, má milá,
Andulko rozmilá,
až z vojny přijdu domů,
za ženu si tě vezmu.
( z jižních Čech )
MIDI
Spi, mé milé poupě,
spi, malé holoubě,
spi mi dobrou chvíli,
hodinu, tři, čtyři,
děťátko !
Anděl boží z nebe
opatrujž mi tebe,
aby tiše spalo,
ve zdraví zas vstalo,
děťátko.
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Stojí hruška v oudolí, hej ! radost má !
na ní hrušky červený, hej ! hej ! karmazínová !
Jsou do poly zelený hej ! radost má !
a vod poly červený hej ! hej ! karmazínová !
Vylez na ně, Jeníčku ! hej ! radost má !
natrhej jich trošičku hej ! hej ! karmazínová !
Šel Jeníček, natrhal, hej ! radost má !
své panence poslal dar hej ! hej ! karmazínová !
Tu máš, holka, hruštičku, hej ! radost má !
dej mi za ní ručičku ! hej ! hej ! karmazínová !
( z Bydžovska )
MIDI
Stojí hruška v širém poli,
vrch se jí zelená.
Pod ní se pase kůň vraný,
drží ho má milá.
Proč má milá dnes pasete,
zvečera do rána.
Kam můj milý pojedete,
já pojedu s váma.
A já pojedu daleko,
přes hory hluboké.
Kéž sem byl nikdy nepoznal
panny černooké.
( z Klatovska )
MIDI
Stojí hruška v širém poli listu zeleného,
rejho-rej, ritum rej, listu zeleného.
Pod ní stojí má panenka líčka červeného,
rejho-rej, ritum rej, líčka červeného.
Šel tam tudy její milej: Pozdrav pán Bůh děvče !
rejho-rej, ritum rej, pozdrav pán Bůh děvče !
Ona mu poděkovala : Dejž to pán Bůh, ševče !
rejho-rej, ritum rej, dejž to pán Bůh, ševče !
Jsem-li ševcem, za to ševcem budeš míti muže.
rejho-rej, ritum rej, budeš míti muže.
Dřív mně musíš střevíčky šít z komárovy kůže,
rejho-rej, ritum rej, z komárovy kůže.
Ty mně musíš košilku šít bez niťi, bez jehly,
rejho-rej, ritum rej, bez niťi, bez jehly.
Ty mně musíš zámek stavět na zelným košťáli,
rejho-rej, ritum rej, na zelným košťáli.
Košťál zvadne, zámek spadne , ty má musíš býti,
rejho-rej, ritum rej, do nejdelší smrti.
( z Čech )
MIDI
Stojí mlýnec v údolí, u vody studený.
Stojí mlýnec v údolí, u vody studený.
Je tam jedna mlynářka, starého muže má.
Je tam jedna mlynářka, starého muže má.
Mlynaře tě nechtěla, Janka milovala.
Mlynaře tě nechtěla, Janka milovala.
Přiď ty Janku ráno k nám, já ti snídani dám.
Přiď ty Janku ráno k nám, já ti snídani dám.
Mlynář doma nebude, do lesa pojede.
Mlynář doma nebude, do lesa pojede.
Slunéčko z hory hraje, mlynář z lesa jede.
Slunéčko z hory hraje, mlynář z lesa jede.
Otevři mně mlynářko má věrná manželko.
Otevři mně mlynářko má věrná manželko.
Mlynář jde do světnice, Janek ze mlýnice.
Mlynář jde do světnice, Janek ze mlýnice.
Pověz ty mně mlynářko má věrná manželko.
Pověz ty mně mlynářko, kdo to tu s tebou byl.
Bylo to tu pachole páslo vraný koně.
Vono se tu vohřálo, když mu zima bylo.
Jestli pravdu nemluvíšm já ten mlýn zapálím.
Jestli pravdu nemluvíšm já ten mlýn zapálím.
Když zapalíš zen starý, dáš postavit nový.
Když zapalíš zen starý, dáš postavit nový.
Prodáš krávu, sto ovec, dáš postavit mlýnec.
Prodáš krávu, sto ovec, dáš postavit mlýnec.
( z Kamenné u Volyně )
Strakonické dudy,
to jsou dudy, dudy,
to jsou dudy.
Jak jsem já ráno vstal,
tak jsem se našťouchal
kaše z mouky.
Polívky z erteplí,
proč vy mě nechcete,
holky hloupý.
( z Medlešic )
Stříbrný měsíčku, nezacházej ještě,
dyť je můj Honzíček na dalekej cestě !
Na dalekej cestě meyi dolinama,
a to sám Pán Bůh ví, co je mezi náma.
Mezi náma dvouma láska nejstálejší,
a ta má trvati do smrti nejdelší.
( z Čech )
PDF
MIDI
Sulislavskej kostelíčku stojíš v pěknejch rovinách.
Umřelo mě potěšení, už tam leží na márách.
Vinšovala bych sobě abych byla u tebe,
aby se mě nestejskalo potěšení po tobě.
Noc je dlouhá, hlava bolí, milej se mi nelíbí.
Jaké je to milování když,když co k libosti není.
To co k libosti bylo, už na mě zapomnělo.
Skrze lidi zlý falešný, už na mě zapomnělo.
( z Chodska )
Sviť, měsíčku, jasně, nezapadej ještě,
můj milej vandruje na dalekej cestě.
Na dalekej cestě mezi dolinama,
on Pán Bůh dobře ví, co je mezi náma.
Mezi náma dvěma láska nejstálejší,
opatruj tě Pán Bůh, ach, můj nejmilejší !
( z Čech )
Šenkovala moje milá v Praze víno.
Přijeli tam tři huláni, nalejvá ho.
Jednomu nalejvá, druhýho vobjímá,
a ten ze všech znejmilejších, smutně se dívá.
Tohleto mi moje milá nedělávej.
Vždyť já sem tě vod muziky vyprovázel.
Vzal šavli, ťal do ní, nesej, škoda jí.
Vždyť to bejvávalo tvoje potěšení.
( z Chodska )
Šila košiličku, pentlový rukávy.
Vyšila má mjilá, Nanynka rozmjilá,
za tolar herbáví.
Za tolar herbáví, za dva zlatý nitek.
Vyšila má mjilá, holka roztomjilá,
na košilce kvítek.
Kvítečeks vyšila, ale nevíš komu.
Já muším, má mjilá, já muším má mjilá,
já muším na vojnu.
( z Kouřimska )
Široký hluboký ty vltavský tůně :
měl jsem já panenku, měl jsem já panenku,
teď mi srdce stůně.
Měl jsem já panenku, měl jsem ji dvě léta :
teď mi ji odvedli, teď mi ji odvedli,
po lásce je veta.
Co jsem se nachodil, co našlapal bláta :
přec jsem tě nedostal, přec jsem tě nedostal,
má panenko zlatá !
Co jsem se nachodil, našlapal kamení :
přec jsem tě nedostal, přec jsem tě nedostal,
moje potěšení !
( z Čech )
Šla Nanynka do zelí, do zelí, do zelí,
natrhala lupení, lupeníčka.
Přišel na ní Pepíček, rozšlapal jí košíček.
Ty, ty, ty ! ty, ty, ty ! ty to budeš platiti !
Já to platit nebudu, nebudu, nebudu,
radši se dám na vojnu, na vojničku.
Na vojnu se nedávej, truc rodičům nedělej !
Nedávej, nedávej, truc rodičům nedělej.
( z Bydžovska )
Nevěř, holka, nevěř nic, já jsem hoch z Nechanic,
nevěř, holka, nevěř nic, nebudeš má :
já dnes jednu miluju, zejtra jiné slibuju,
já jsem tak jako pták, pomiluju, nechám tak.
( z Prácheňska )
Šla panenka k zpovídání,
měla zlaté šněrování,
a pan páter s ejí ptal,
kdo že ji tak šněroval ?
Pane páter, co se ptáte ?
vždyť vy mě jen zpovídáte :
sama já se šněruju
a Honzíčka miluju.
Zanech, holka, milkování,
dej se raděj na pokání,
sice trwtu neujdeš,
do pekla se dostaneš.
Já se pekla nic nebojím,
jen když já mám, oč já stojím :
když mám Honzíčka svého,
milovníčka věrného.
( z Milévska )
Šly panenky silnicí, potkali je
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, myslivci.
Kam, panenky, kam jdete, která moje
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, budete ?
To my samy nevíme, která se vám
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, líbíme.
Jestli sestra nebojá, nebo moje
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, švagrová.
Ta maličká, ta je má, ta má oči
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, jako já.
Na krku má korály, mezi nimi
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, tolary.
Ma krku má granáty, mezi nimi
hop, hop, hop, hop, čtyry rup, štyry rup,
čtyry ryby za vrbami, dukáty.