( z Blat )
MIDI
Ta zlukovská náves, pěkná zelená,
po ní se prochází, holka má milá.
Tam se prochází, procházet bude,
dokud ta slukovská náves stát bude.
Copak ty si myslíš, že já se nevdám,
když já vyšívanej, fěrtoušek nemám.
Když já ho nemám, já si ho zjednám.
Od tebe holečku, šidit se nedám.
Copak ty si myslíš, falešnej chlapče,
že moje srdíčko, pro tebe pláče.
Ono nepláče, ono se směje.
Hrajte mě muziky pěkně vesele.
( z Bechyně )
Tamhle chaloupka a v ní okénko !
Spíš, anebo nespíš, nebo mě neslyšíš,
moje Nanynko ?
Já nespím,nespím, dobře tě slyším :
ale že já tobě, potěšení moje,
otevřít nesmím.
Když neotevřeš, s Pánem Bohem lež !
Nepůjdu já k tobě, potěšení moje,
nepůjdu již dnes !
Když nepůjdeš k nám, nepůjdeš od nás,
nebudeš, Jeníčku, po našem trávníčku
cestičku šlapat !
( z Bydžovska )
Tatíčku starej náš !
šedivou hlavu máš,
dobře je tu ještě s námi,
dokud jsi ty mezi námi,
tatíčku starej náš !
Tatíčku starej náš !
ať s enám zachováš :
dokud živá tvoje hlava,
bude dobrá nyaše správa,
tatíčku starej náš !
( z Třeboňska )
Teče voda od prešpurku čistá :
pláče pro mne modrooká dívka.
Pláče pro mne, ručičkama lomí,
nelpač pro mne, moje potěšení !
Kterak nemám, můj holečku, plakat,
když tě vidím cizí bláto šlapat !
Cizí bláto šlapat v tej uherskej zemi,
neplač pro mne, moje potěšení !
( z Libice )
Teče voda proti vodě,
vítr na ní fouká,
má panenka modrovoká
z vokénečka kouká.
Nekoukej ty z vokénečka,
vyjdi radši před dům,
dáš-li mně jednu hubičku,
já ti jich dám sedum.
Než bych já ti jednu dala,
radši ti jich sto dám,
aby lidé nemluvili,
že tě ráda nemám.
( z Rychnova u Koruny )
Teče voda struhou,
drobné rybky s ní jdou;
těžké rozloučení,
moje potěšení,
má panenko s tebou.
Teče voda, teče,
na ty naše mlejny,
všude je mně teskno,
všude je mně teskno,
kde má milá není.
Kdyby mně nebyly
hory na závaděm
uviděl bych já ji,
uviděl bych já ji,
chodit po zahradě.
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Teče voda, teče od potoka k řece :
namluvil si mladý hulán modrooké děvče.
Ach mámo, matičko, dodejte mně rady :
naučil se za mnou chodil jeden hulán mladý.
Ach dcero, dcero má, zanechej hulána :
huláni ti pryč odjedou, ty zůstaneš sama.
Ach, mámo, mamičko ! špatná vaše rada :
já už mám šaty svázané, půjdu s hulánama.
( z Libice )
Teče voda, teče,
od potoka k řece.
Namluvil si mladý Rajnráček
modrooké děvče.
Ach dcero, dceruško má,
zanech ty Rajnera,
Rajneráci odmašírujou,
ty zůstaneš sama.
Ach, máti, matičko,
pozdní vaše rada,
Rajneráci odmašírovali,
já zůstala sama.
Když bylo po roce,
přišla dcera k matce,
přinesla a¨malého rajneráčka
v strakatý peřince.
Ach, mámo, mamičko,
pomozte živiti,
bude vám ten malý Rajneráček
babičko říkati.
( z Blat )
MIDI
Teče voda, vodička,
z hráze do rybníčka,
teče voda, vodička,
z hráze dolů;
kterak já na tebe,
potěšení moje,
kterak já na te, na tebe,
zapomenu.
Když tě nevi, nevidím,
zarmoucená chodím;
když tě nevi, nevidím,
zarmoucená;
a když tě uhlídám,
veselý srdce mám,
když tě uhlí, uhlídám,
sem veselá.
( ze Sulislavy )
MIDI
PDF
Teče voda, vodička s hráze do rybníčka,
teče voda, vodička s hráze dolů.
Kerak já na tebe, potěšení moje,
kerak já na te na tebe zapomenu.
Kerak na te na tebe, potěšení moje,
kera na te na tebe, zapomenu.
Voda odplavala, sebou si tě vzala,
mě tu sama samého zanechala.
( z Libice )
Teče vodička z hráze do rybníčka,
Teče vodička z hráze dolů.
Jak pak já na tě, má zlatá panenko,
jak pak já na tě zapomenu ?
Teče vodička, přetýká z rybníčka,
po lukách se už dolů valí,
že my, má zlatá,
že svoji nebudem,
dobře si lidi povídali.
A když nebudemm, no, ať si nebudem,
jen dyž to není tak vina má :
já byl upřímný, má zlatá panenko,
ale tys byla tak falešná.
( z Klatovska )
To sou dudy, dudy,
to sou dudy !
jak jen je uslyším,
celej se potěšímm,
všechen všudy, všudy,
všechen všudy.
Koudel jsem vozíval,
koudel jsem vez,
zlámal jsem kolečko,
má zlatá Ančičko !
musil jsem nést, nést, nést,
musil jsem nést.
( ze Svojšic )
MIDI
To naše stavení
z bláta a kamení,
šel milý okolo,
nedal podravení.
nedal pozdravení
pro jendo slovíčko,
že jsem mu neřekla :
Dobrou noc, srdíčko !
Až půjdeš okolo
našeho stavení,
na mně si vypomeneš,
srdce tě zabolí.
( z Drahotěšic )
To nejsou žádný vojáci,
keří palaše nenosí ;
to jsou vojáci, to jsou,
keří palaše nesou,
nesou, nesou, nesou,
keří palaše nesou.
To nejsou žádný vojáci,
keří hvězdičky nenosí ;
to jsou vojáci, to jsou,
keří hvězdičky nesou,
nesou, nesou, nesou,
keří hvězdičky nesou.
( z Třeboňska )
To třeboňský doubí je široký, dlouhý,
tam s emi prochází, moje potěšení.
Prostřed toho doubí je úzká lávička,
na ní sedávala moje holubička.
Už jsou z té lávčičky jen dvě polovičky,
kam se odebraly a kam uletěly ty dvě holubičky.
( z Nitovic )
Toč se, holka, toč se,
dokud tě mám v ruce :
až tě z ruky pustím,
teprv tě vopustím;
budeš plakat hořce.
proč pláčeš, naříkáš,
dyť mě tu ještě máš;
teprv budeš plakat
a sobě naříkat,
až mě neuhlídáš.
( z Bechyně )
Ty bechyňské zvony,
to jsou hodný zvony,
to jsou zvony z vocele,
ty jejich srdcata
ze stříbra ze zlata
vábějí nám manžele.
Anduličko moje,
nedalas pokoje,
pořád jsi se chtěla vdát,
a teď musíš za to,
Andluličko zlato,
a teď musíš kolíbat.
( z Rytně u Úpice )
Ty hronovský kostelíčku,
stojíš na pěkným vrštíčku.
Ona tudy tam a já tudy tam,
ona tamtudy a já zase tudy tam.
Měl jsem holku jako máslo,
až s ena ni srdce třáslo.
Ona tudy tam a já tudy tam,
ona tamtudy a já zase tudy tam.
Měl jsem holku jako obraz,
když mě nechceš, hrom tě rozraz !
Ona tudy tam a já tudy tam,
ona tamtudy a já zase tudy tam.
Hrom tě rozraz na dvě strany
pro falešné milování !
Ona tudy tam a já tudy tam,
ona tamtudy a já zase tudy tam.
( z Čech )
Ty hvězdičko malá,
kdybys slzy znala,
a měla srdíčko,
má zlatá hvězdičko,
slzy bys plakala !
Plakalas bys se mnou,
plakal noc celou,
že pro věno zlaté,
nevěsty bohaté
s milým mne rozvedou.
( z Berounska )
Ty hvězdičko tmavá
kdybys slzy znala,
a měla srdíčko,
má zlatá hvězdičko,
slzy bys plakala !
( z Klatovska )
Když jsem byl v arestě
v tom klatovském městě,
nic mně tam nebylo,
když za mnou chodilo
mé rozmilé děvče.
Když jsem byl v vězení
sedum let pod zemí,
nic mi zle nebylo,
když za mnou chodilo
moje potěšení.
Moje potěšení,
pomoz mně z vězení !
Z vězení pomůžu,
tvoje bej nemůžu,
není možná, není !
( z Táborska )
Přeškoda nastokrát
tý krve červený,
že bude vylita
po trávě zelený.
Po trávě zelený,
po studený rose :
už mě můj koníček
po poli roznese.
Neumřu na zemi,
umřu já na koni :
až se zněho svalím,
šavle mi zazvoní !
( z jižních Čech )
MIDI
Ty krňanský ovce
mají zlatý zvonce;
já je pást nebudu,
já je pást nebudu,
ať je pase kdo chce.
Pase je má milá
s modrýma očima;
ovce jí zvonějí,
když za ní chodějí
okolo Krnína.
( ze Zaječic )
Ty stezičko, ty povídej,
ke všemu mě připomínej,
po kerý sem chodívával
k mojí panence ;
kolikrát jsem cestou bloudil,
dyž sem za mou milou chodil
a vona nynčkom má
falešné srdce.
Zajdi, slunce, za ty mraky,
zakrejte se, hvězdy taky,
nepadej, roso, studená,
na tu nepravost :
miloval jsem jednu pannu,
tu sem si chtěl vzít za ženu,
tu sem měl v svém srdci,
teď tam mám žalost.