( z Kardašovy Řečice )
MIDI
PDF
U Bechyně na kopečku zelená se,
je tam proutek rozmarýny, netrhá se.
Já ho mám utrhnout, dybych měl zahynout,
na mou ze všech nejmilejších zapomenout.
Dyby se to naši páni dověděli,
že je proutek rozmarýny utržený,
napsali by psaní, mě na vojnu dali
a co by se mý rodiče naplakali.
( z Budějovicka )
MIDI
U Kláštera pole samý zelí,
já tam po něm hledal potěšení,
celý sem políčko vobešel,
potěšení sem tam nenašel.
U Kláštera pole samej jetel,
já tam po něm běžel, jak by letěl,
běžel jsem já k jednej panence,
aby nešidila mládence.
Dala jsi mně šátek za sednáčník,
jako bych byl ňákej karabáčník,
jen ty si nech šátek pro sebe,
nestojím já, holka, vo tebe !
Dala si mě šátek, zas ho vzala,
jakou´s mi to hanbu udělala !?
nic ty mně, panenko, netrucuj,
pantoflíčky sobě vypucuj !
( z Rychnova nad Kněžnou )
Ukradli jsme krávu, krávu
velebnému pánu,
kráva, kráva, kráva, kráva
tři telata měla.
( z Bohuslavic )
U našich stájů
malý okýnko,
spíš, anebo nespíš,
nebo mně neslyšíš,
má Andulinko ?
Ach, nespím,nespím,
dobře tě slyším :
jenom že já tobě,
potěšení moje,
otevřít nesmím.
Když neotevřeš,
s Pánem Bohem lež,
nepřijdu já k tobě,
potěšení moje,
do roka do dne !
Když nepřijdeš k nám,
nepůjdeš od nás,
nebudeš, Jeníčku,
po našem dvorečku
travičku šlapat !
( z Blat )
U okýnka jsem stával,
na mou milou čekával.
Vstaň, má milá, polehoučku,
přístup ke mně k okenečku,
přistup ke mně, dítě moje.
Moje milá uj stává,
košilečku obléká,
sukynku si zavazuje,
k okénečku přistupuje.
Otevři mně, dítě moje !
Vrata uj sou zamčená,
náš pantáta klíče má.
Hdy jsi sem chtěl, můj Pepíčku,
měl jsi přijít v tu chvilečku,
než pantáta zavřel vrata.
( z Čech )
U panského dvora
náš Vítoušek vorá,
strakaté volečky má :
až pole dovorá,
na mě si zavolá,
on mě už zdaleka zná.
Darmo ty, můj milej,
Vítoušku rozmilej,
damro ty na mě voláš :
volej ve dne v noci,
není ti pomoci,
mně se víc nedovoláš.
Já už mám jiného,
hocha upřímného,
ten mi je nad tě dražší :
víc nad mne nevolej,
hluboko zavorej
na věky lásku naši.
( z jižních Čech )
MIDI
Umřel mi můj milý,
umřel mi za vodou,
dala sem udělat
truhlu javorovou.
Truhlu javorovou
a stříbrný víko,
aby každý věděl,
že je mi ho líto.
Na stříbrný víko,
z rozmarýny věnec,
aby každý věděl,
že byl můj mládenec.
( z Čech )
MIDI
Už do vojny jedeme, jedeme;
dobře se tu mějte!
však vy na nás bryičko,
o, má zlatá matičko,
stokrát zpomenete.
Ach, bratříčku, bratře můj, bratře můj!
osedlej koníčka,
že já musím pryč odjet,
o,má zlata matičko,
od mého srdíčka.
Když jste bratra zabili, zabili,
zabijte mě taky;
dejte pozor na sebe,
o, má zlatá matičko,
a na svoje děti.
Když jste bratra zabili, zabili,
zabijte nás oba;
ponese nás vodička,
o, má zlatá matičko,
kolem Jarošova.
( z Čáslavska )
Už ho vedou Martina,
kapsa se mu ztenčila :
hrajte mu, trubte mu,
muzikáři, marš,
aby měl Martínek
před ženou kuráž !
Už ho vedou přes zahradu,
jeden napřed, druhej zadu :
hrajte mu, trubte mu,
muzikáři, marš,
aby měl Martínek
před ženou kuráž !
( z Čech )
Už já více přes hranice
mašírovat nebudu ;
miloval jsem jednu pannu,
víc milovat nebudu.
Vykoukala z okénečka,
z toho nejhořejšího,
spatřila na vraném koni
svého nejmilejšího.
Vykoukala z okénečka,
byla jako z růže květ,
plakala a naříkala,
že jsem já ji zkazil svět.
Když jsem zkazil, tak jsem zkazil,
co je komu do toho ?
Já se musím vyzpovídat
Pánu Bohu ze všeho.
( z Libice )
Už je malá chvilka do dne,
pojď, má milá, vyprovoď mě
až k tomu rybníčku na tu hráz,
pojď, má milá, vyprovoď mě, už je čas.
Já bych z toho srdce ráda,
kdyby panímáma dal,
to co mé srdéčko miluje,
to mně naše panímáma zbraňuje.
( z Činěvsi )
Už je ta láska, už je pryč,
bejvalo ji malounko,
moje zlatá panenko,
není nic.
Do Labe nám uplynula,
nezbylo už nic po ní,
u Nymburka v hluboni
zmizela.
( z Blat )
Už mně koně vyvádějí,
už mně koně sedlají,
už mně koně vyvádějí,
a hornysti troubějí.
Přestaňte mně koně sedlat,
přestaňte mně troubiti,
přestaňte mně koně sedlat,
já s emusím loučiti.
Nejprve s mojí matičkou,
která mně vychovala,
a po druhý s mou panenkou,
která mně milovala.
Děkuju vám, má matičko,
za vaše vychování,
děkuju ti, má panenko,
za tvoje milování.
( z Berounska )
Už mou milou do kostela vedou,
tenkrát jsij má panenko, tenkrát jsi má !
Ještě nejsem, můj nejmilejší,
ještě jsem maminčina.
Už mou milou ku oltáři vedou,
tenkrát jsi má panenko, tenkrát jsi má !
Ještě nejsem, můj nejmilejší,
ještě jsem maminčina.
Už mou milou od oltáři vedou,
tenkrát jsi má panenko, tenkrát jsi má !
Už jsem tvoje, můj nejmilejší,
už nejsem maminčina !
( z Budějovicka )
MIDI
Už se krumlovskej zámeček bourá :
že se můj milej za jinou toulá.
Toulá se, toulá, řekli mi lidé,
až se vytoulá, však on zas příde !
Můj milej jede vod prahy domů :
já pudu zejtra naproti němu.
Ach, jede, jede čtyrmi koníčky,
vzadu má vrané, napřed šimličky.