( z Čáslavska )
V dobrém jsme se sešli,
v dobrém se rozejdem :
nežli se rozejdem,
ještě se napijem,
s Pánem Bohem půjdem !
S Pánem Bohem půjdem,
vzpomínat si budem :
dobře jsme s eměli,
rádi nás viděli,
po druhé zas přijdem !
Po druhé zas přijdem,
déle tu pobudem :
ty lásko bratrská,
a ne farizejská,
zůstaň s námi, amen !
Zůstaň s námi, amen,
zpívat nepřestanem :
dokud Pán nebeský
v slávě jazyk český
zachová nám, amen !
( z Budějovicka )
MIDI
V Klášteře koníčky kšírujou,
v Srníně jedou orat:
zkažte tam mou milou rozmilou,
zkažte jí pozdravovat.
Roudničtí sedláci vorají,
Sedlečtí jedou orat:
zkázal tě, panenko, tvůj milej
nastokrát pozdravovat.
( z Čech )
V Libíně je hezky,
jsou tam hrušky, švestky,
je tam málo holek,
ale ty jsou hezky.
Jedna povídala,
že by se vdávala,
ale darebáka,
že by si nevzala.
Kdyby naši páni
zdovolení dali,
je tam hezká holka,
že by sme se vzali.
( z Chodska )
V Luženicích malej pivovárek,
v Luženicích malej pivovár.
Malej pivovárek, málo pacholátek;
do pak bude holky milovati,
do pak bude holky milovat ?
Ouvej, jejej ! To je souženíčko,
ouvej, jejej ! to je soužení !
To je souženíčko, pro potěšeníčko !
Ouvej, jejej ! to je souženíčko,
ouvej, jejej ! to je soužení !
( z Chodska )
V nevolickém oudolí
rostě mnoho stromoví,
chodilo tam potěšení,
ale už tam nechodí.
Chodili tam dva za ní,
byli voba svobodní;
dej si pozor, má Andulko,
z tich tě jeden vošidí.
Vošidí tě jedenkrát,
dvakrát, třikrát, čtyřikrát ;
škoda jetě, má Andulko,
škoda je tě nastokrát !
( z jižních Čech )
V Strakonicích za oltářem, leží dudy i s dudářem,
kdo nevěří, ať tam běží však tam dudy ještě leží.
Strakonický dudy hučí, že mně holka šátek pučí;
Pučím, pučím, anebo nic, já sem holka od Strakonic.
( z Drahotěšic )
V té naší maštálce
stojí vraný kůň ;
ten je osedladný,
na něm spakovaný
celý mundur můj.
Na koníčka skočím,
šátečkem točím ;
adié, má mjilá,
holka roztomjilá,
s tebou se loučím.
( z Čech )
V tej naší studni studená vodička jako led,
že má má milá sladké hubičky jako med, jako med.
Já si vyprosím od vás, panímámo, svobodu,
abych směl chodit k tej vaší studni pro vodu, pro vodu.
V tom našem dvoře hluboká loužička do pasu,
tam jsi ztratila, holka má milá, svou krásu, svou krásu.
( z Budějovicka )
MIDI
V tom našem sádečku travička zelená,
v tom našem sádečku tráva roste;
žne ji tam Ančička, je ještě maličká;
já si na ni počkám, až vyroste.
Pročpak bych nečekal, když je moje milá ?
pročpak bych nečekal, když je moje ?
kdo mně za ní pude, dobře mu nebude;
jestli ho dostanu, zle mu bude !
( z Blat )
V Třeboni je hezkej pivovárek,
v Třeboni je hezkej pivovar ;
je tam hodnej sládek,
dá nám piva džbánek,
já mu za něj pěkně poděkuju,
já mu za něj čtyři groše dám.
Přijď k nám, chlapče, vzejtra vodpledne,
přijď k nám, chlapče, vzejtra navečír ;
já mám hezkou dceru, sedneme si spolu,
já dám na stůl chleba, sejra soli,
já dám na stůl chleba, sejra sůl.
( z Budějovicka )
V Třeboni pod hrází
tam se mi líbilo,
muziky tam hrály,
až do dne bílýho.
Až do dne bílýho,
až měsíček vyšel,
až pro mě pantáta
s karabáčem přišel.
Třeboňský pěšáci
lovili Dunaje,
chytili rybičku
u samého kraje.
To nebyla ryba,
to byla má milá,
pro falešnou lásku
do vody skočila.
Do vody, vodičky,
kde s ekolem točí,
ach, škoda, přeškoda
jejich modrých očí.
( z Čech )
MIDI
Včera mně svítilo slunéčko a dnes mně zebe v ruce,
jede do Prahy mé srdéčko koupí mi rukavice.
Včera mi má milá slíbila, že mi tam koupí boty,
potom si však ještě smyslíla, koupila i kalhoty.
A když z Prahy domů přijela, já jí chtěl tváře líbat,
ona se hned na mě usmála, koupila mi i kabát.
V tom mně na mou hlavu vsadila, kloubouček pěkný z Polný,
hedvábný černý šmuk nandala, na krk flor pěkný černý.
Proč tu lásku ke mě tak měla, to sem si rozvažoval,
pak babičku ke mě poslala, bych křtiny vystrojoval.
Dal sem hned jednou tři ohlášky, bych ji nenechal v hanbě,
pak sme spolu měli oddavky a bylo hned po svatbě.
( z Plzeňska )
MIDI
Vejprnický kostelíčku, okolo je černej les,
ještě se podívám, ještě se podívám,
jede-li můj milej dnes.
Jede, jede, jede, jede, to na vraném koníčku,
ještě si připíná, ještě si připíná,
na levej bok šavličku.
Když sobě šavličku připjal, postavil se před svůj dům,
zaplakal, zaželil, zaplakal, zaželil,
až pod ním zařehtal kůň.
( z jižních Čech )
MIDI
Velebný pane,
husu vám nesu,
já bych se vdávala,
já bych se vdávala,
celá se třesu.
Velebný pane,
já chci mát muže,
já vám dám nádavkem,
já vám dám nádavkem
kachnu a kuře.
Kachnu a kuře,
dvě hroudy másla,
já bych se vdávala,
já bych se vdávala,
až bych se třásla.
( z Prácheňska )
Vesele zpívejte,
kohouti,
ať se mé srdéčko
nermoutí !
Zpívejte, kohouti,
už je den,
zapřáhnem koníčky,
pojedem.
( z Lázu )
Vidíš, holka, vidíš,
kterak ty mě šidíš,
já se ti šidit nedám,
radši se na vojnu dám.
Koukni, holka, koukni,
kterak jsou mě stloukli,
to v tej naší hospodě
a to všechno pro tebe.
( z Bydžovska )
Vlašťovička lítá,
povídá, že svítá :
jdi, holečku, domů,
pomoct ti nemohu,
já bych byla bita, bita,
já bych byla bita.
Já bych byla bita,
od svojí matičky,
že jsem nenažala,
kravičkám nedala,
zelené travičky, vičky,
zelené travičky.
Ty bita nebudeš, budeš,
na trávu nepůjdeš ;
napadla rosička,
studená vodička,
není to žádná, žádná lež,
není to žádná lež.
( z Bydžovska )
MIDI
Vlašťovička lítá,
povídá, že svítá,
svítá svítáníčko,
vstaň, má Anduličko !
Kdybych měla klíče
od toho svítání,
nedala bych svítat
zejtra do snídani.
Kdybych měla klíče
ode dne bílého,
nedala bych svítat
do roka plného !
( z jižních Čech )
MIDI
PDF
Vlaštovička švitoří, má černé bílé peří,
časně ráno štěbetává, časně ráno štěbetává,
chlapce zvolává.
Vstávej chlapče od milý, vstávej už je den bilý,
paní máma pobroukává, paní máma pobroukává,
koně řechtají.
Všecky fury už jely a já ještě sem doma,
jak zaprásknu, tak zavejsknu, jak zaprásknu tak zavejsknu,
hned sem za nima.
( z Pravovic )
MIDI
Vletěla husička do našeho dvora,
pověz mi, má milá, esli bys mě chtěla ?
Já bych tebe chtěla, nedají mně naši :
že se tvá matička vysoko vynáší.
Vysoko vynáší, vysoko si vede :
a já sem děvečka chudobne mateře.
Vem sobě bohatou a já chudobnou :
potom zpomenem jeden na druhoho.
( z Klatovska )
Vlk mi radu dal,
bych si babu vzal,
babu, babu, babu, babu,
babu mosaznou !
Flintu nabiju,
babu zabiju,
babu, babu, babu, babu,
babu mosaznou !
( Jaroslav Krček )
MIDI
Vod Krumlova koně jdou hali hali hali hou,
ten podcední běží, až praská držení,
hali hou hali hou, vod Krumlova koně jdou.
Do Krumlova koně jdou hali hali hali hou,
zvoní podkověnky, fornajfři a cenky,
hali hou hali hou, do Krumlova koně jdou.
Vod Krumlova koně jdou hali hali hali hou,
na zámku se zpívá, Petr Vok se dívá,
hali hou hali hou, vod Krumlova koně jdou.
Do Krumlova koně jdou hali hali hali hou,
vezem dobrý pivo, ve městě je živo,
hali hou hali hou, do Krumlova koně jdou.
( z Čech )
MIDI
Vojáci jedou, jedou, támhle za vodou.
Potkali dívčici v zelené suknici
vzali ji s sebou.
Na koně sedá, sedá, do pláče se dal.
Kéž jsem tě má milá, panenko rozmilá,
nikdy nepoznal.
( z Rychmburka )
Voral jsem měkotu,
od plotu ke plotu,
vyvoral jsem děvče,
vyvoral jsem děvče,
v červeném fěrtochu.
V červeném fěrtochu
a bílém kanduši,
šak ti to má milá,
Andulko rozmilá,
šak ti to nesluší.
( z Chodska )
Vosy, vosy, vosy, sršáni
vyletěli na mne ze škály,
ze škály, ze škáličky,
dyž sem šel vod hubičky.
To já tě, holečku, povídám,
že já tě naposled votvírám,
přídeš-li ty k nám eště,
vemu na tě koštiště.
Ouvej, ouvej, ouvej, já byl bit,
já sem to nedostal jaktěživ,
ja pa já zapomenu,
dyž huž to nedostanu.
( z Bydžovska )
Však nám tak nebude,
až se oženíme ;
však nám tak nebude,
až se vdáme :
budeme seděti
za kamny u dětí ;
však nám tak nebude,
jak se máme !
( z Plzeňska )
PDF
MIDI
Vyletěl holoubek
na zelený doubek.
Vyletěl, zahoukal,
až se dub zahoupal.
Za ním holubička,
hledala samečka.
Sameček uletěl
za ten panskej jetel.
Za jetel na lesy :
Holoubku můj, kde jsi ?
z Berounska
Což je tomu hodně,
kdo má milou v domě.
Kdo ji má přes pole,
přesmutné pacole !
Musí za ní jíti,
byť měl krk sraziti.
( z Budějovicka )
Vyletěla holubička ze skály, ze skály,
probudila modré oči ze spaní, ze spaní.
Kdyby byly modré oči nespaly, nespaly,
byly by tu holubičku dostaly, dostaly.
Nebyla to holubička byl to pták, byl to pták,
když mne nechceš, můj holečku, nechej tak, nechej tak.
Když mne nechceš milovati, nechtěj si, nechtěj si,
bude si mne namlouvali hodnější, hodnější.
( z Nedvědic )
Vyletělo dva holoubci,
sedli jsou si na zvonici.
A tam tak krásně houkali,
jakoby zvony zvonily.
A tam takk krásně houkali,
až mou milou vyvolali.
Má milá uslyšela,
vyšla na prah, zaplakala.
Nenaříkej, moje milá,
dyť musíš být moje žena.
Nemůžu být tvoje žena,
tys bohatý, já jsem chudá.
Chudoba své cti netratí,
tvá láska mi to oplatí.
( z Třeboňska )
Vy třeboňský páni, napište mi psaní,
dejte ho mej milej na pražskej most !
Aby se vdávala, na mne nečekala,
že já mám ve světě děvčátek dost.
( z Blat )
MIDI
Vyšla hvězda jasná, jako pana krásná;
sama za mnou má panenka,
do komůrky přišla.
Do komůrky přišla, u postele stála,
vstávej vstávej můj Jeníčku,
já jsem ktobě přišla.
Když jsi přišla ke mě, sedni si vedle mě,
můžeš tady se mnou ostat,
až do bílého dne.
Nechci, neostanu, vím, že tvá nebudu,
panímáma povídala,
že ty nemáš domu.
Když já nemám domu, ani mou chaloupku,
však já si tě přece vezmu
za pravou manželku.
( z Budějovicka )
Vždycky mně matička říkávala,
abych s emládencům vyhýbala :
a já přeci mám je v srdci,
když jsou ti mládenci hodní chlapci.
Když jsem šla v neděli na mši raní,
potkal mě mládenec k milování :
pěkný tváře, modry oči,
div, že srdéčko mi nevyskočí.