Tak jako jinde v Čechách závisela nástrojová hudba téměř do 16. stol. na řemeslnících
a potulných hráčích. Na dudy se zde nehrálo, pokud se dudáci objevili, přišli za výdělkem
z jiných částí Čech. Na Hradecku v 18. století hrávali potulní harfeníci s háčkovými
harfami . Hojného rozšíření dosáhl malý cimbál , který v Čechách zanikal postupně od
poloviny 19. stol. Hrával v sestavách s houslemi, basou, harfou, flétnou a později
klarinetem. Tak jako v jiných oblastech i zde nacházeli obživu potulní žebráci s kolovrátky.
V lidové hudbě se od 2. poloviny 19. stol. uplatňuje např. trubka, trombon. Zhruba od 20.
let 19. stol. začínají vznikat první malé civilní dechovky , které se časem hojně rozšiřují.
Svým charakterem a odlišností nástrojového složení neumožňují plynulé navázání na tradiční
lidovou hudbu.
Nejtypičtějšími a zároveň nejoblíbenějšími tanci celých Čech, provozovanými i při muzikách ve
východních Čechách, byly dvoudobý huláň a třídobá sousedská . K osobitým ženským tanečním
zábavám patřily ještě v 19. stol. přástevní rozchodník nebo kužel . V hradeckém kraji se
doposud zachovala řada variant obecně rozšířených tanců, jako např. mazuru - trojdílný
tanec skládající se z mazurky , maděry a obkročáku , čtverylky, nebo výbojných dvoudobých
májů . Na Náchodsku bývaly oblíbené dvojpolky , české šotyš - polky , zvané " Pepíček" ,
švec i kalamajka . Na Podorlicku si páry skočily při obkročáku , chlapci a dospělí muži
předváděli svou sílu a obratnost v tanci zvaném mlynář . Na tanečním pořádku v Poličce a
jejím okolí figuroval i mateník " Slepička" . Na Litomyšlsku se dochovaly zvláštní obřadní
žňové tance tanečníků přestrojených za snopy.
Pramen : Multimediální encyklopedie - Národopisné regiony Čech, Moravy a Slezka - Levné knihy.